Co budou lidé jíst za 100 let?

2024. 04. 19.

Díváme se do budoucnosti brýlemi současnosti

Hned na úvod je důležité uvést, že náš další článek spekuluje z pohledu současnosti. Budoucnost předpovídali i před 100 lety, s větším či menším úspěchem. Na začátku 20. století, kdy se objevily automobily, vědci předpovídali, že mužské nohy do konce století atrofují. Naproti tomu ženy tento osud nečekal. Je pravda, že ve skutečnosti sedíme mnohem víc než v těch dobách, ale nohy nám neatrofovaly. Alespoň s nimi můžeme jít do křesla.

Na počátku 20. století se také spekulovalo o tom, jakému zdraví se budou lidé těšit na konci století. V té době se předpovídalo, že průměrný věk bude 100 let. Pro srovnání, i dnes dokáže sfouknout sto svíček na dortu jen 0,03 % lidstva. V Maďarsku v roce 2024 je naděje dožití při narození 74 let. (To je jedna z nejhorších hodnot v EU.)

Je důležité vidět, že veškerá reflexe se dívá do budoucnosti pouze optikou současných procesů a trendů.

Udržitelná spotřeba

Faktem však je, že počet obyvatel Země v roce 2024 bude více než 8 miliard lidí. V podstatě by s tím problém nebyl. Naše současné znalosti a technologie, které máme k dispozici, by nám umožnily nakrmit tolik lidí. Problém je s distribucí. Ve vyspělejších zemích končí 30 % vyrobených potravin v koši. V některých zemích však obyvatelstvo trpí hladomorem.

Žijeme v bezmyšlenkovitém hédonismu. Stravou dnešních lidí jsou většinou balónky nafouknuté umělými hnojivy, které mají vysokou kalorickou hodnotu, ale téměř žádný nutriční obsah. Kvůli tomu mnoho lidí trpí obezitou. O dalších souvisejících zdravotních problémech ani nemluvě. Muž budoucnosti musí jíst vědoměji. Musíte se naučit získávat potraviny z udržitelného a bezpečného místa.

Dalším problémem je, že při výrobě potravin se uvolňuje velké množství skleníkových plynů. To vede ke změně klimatu, kterou některé druhy rostlin těžko snášejí. Výroba kávy se například stává neudržitelnou natolik, že podle některých odhadů může náš oblíbený ranní nápoj do roku 2080 zcela vymizet. (Přiznejme si to, mohlo by to mít apokalyptické následky.)

Co můžeme dnes dělat?

Co můžeme udělat? Snížení spotřeby masa může naši situaci výrazně zlepšit. Výroba 1 kalorie hovězího masa uvolní do atmosféry 30krát více skleníkových plynů než stejné množství tofu. Změnit naše spotřební návyky je obtížné. Náš vztah k jídlu je částečně kulturní a částečně emocionální.

Otevřenost novým věcem bude v budoucnu zásadní (zde bychom měli poznamenat, že před 500 lety Evropané jedli brambory)

Problém je ve způsobu výroby masa, ne konkrétně ve spotřebě masa. Podmínky spojené s masovou výrobou nejsou zdaleka ideální. Zvířata jsou až na vzácné výjimky nacpaná hromadně. Jejich rány se snadno infikují, takže dostávají velké množství antibiotik. Pokud má kuře prostor 40x40 cm, může být na obalu označeno jako volné.

Hmyz na jídelním lístku

Alternativním řešením může být hledání jiných zdrojů bílkovin. Kupodivu dnes 2 miliardy lidí denně jedí hmyz, ale průměrný člověk je touto myšlenkou znechucen.

Navzdory tomu už je na našem jídelníčku spousta členovců proti naší vůli. V potravinářském průmyslu je s oblibou využívána například veš fialová, ze které se vyrábí karmínově červené barvivo (E120). Používá se nejen do uzenin s růžovým odstínem, ale nechybí ani ve zmrzlinách, ovocných nápojích a jogurtech.

Dopad produkce hmyzích bílkovin na naši planetu je zanedbatelný. Co se týče nutriční hodnoty, má také mnohem lepší parametry než jakékoli maso, které se dnes vyrábí pro lidskou spotřebu. Pravděpodobně jsme stále proti této myšlence, ale za 20 let může být součástí našeho každodenního života, že u našeho oblíbeného hamburgeru bude položena otázka: může být s dvojitou porci kobylky?

Rostlinné potraviny a precizní fermentace

Dokud se spřátelíme s myšlenkou pojídání kobylkových hamburgerů, možná přijatelnější alternativou je konzumace rostlinného „masa“. Chuť Beyond Meat, což je hamburgerová placička vyrobená převážně z hrášku, řepy a brambor, je podobná hovězímu masu. Se zavázanýma očima by ani pravý masožravec nerozpoznal rozdíl mezi Beyond Meat a původní hovězí placičkou.

Jiným druhem řešení je precizní fermentace, tedy laboratorní maso a ryby vyrobené tímto procesem. Živočišné kmenové buňky jsou při zákroku umístěny do skleněné nádoby, tzv mísí se s kapalinou zvanou medium. Tato kapalina se skládá z minerálů a stopových prvků. Jsou přítomny všechny podmínky, které kmenová buňka potřebuje, aby mohla začít růst. Výsledná biomasa je smíchána s rostlinnými bílkovinami, aby maso získalo strukturu a podporu. Proces probíhá ve zcela uzavřeném a sterilizovaném systému.

Obrovskou výhodou může být, že takto vyrobené maso je bez toxinů, hormonů a mikroplastů. Je také v jeho prospěch, že tento postup nevyžaduje velké plochy pozemků. Nevýhodou však je, že zákrok je teprve v plenkách a je velmi drahý. V současné době není vhodný pro sériovou výrobu. Do konce století však bude tento postup jistě řešením mnoha problémů.