Tohle jedli v době reformy: Vyzkoušejte věčnou klasiku i vy!

2023. 07. 24.

V období reformace

V dějinách Maďarska se období od 20. a 30. let 19. století do revoluce 1848/49 a války za nezávislost nazývá reformní érou. V tomto období probíhaly inovační procesy, jejichž smyslem byla modernizace. Vzorem k tomu byly změny v západoevropských státech (Anglie, Francie), kde se takové snahy již zvedly.

Během reformní éry způsobila mnohá sociální, ekonomická a kulturní opatření vážné a perspektivní změny. Vznikem moderního, civilního Maďarska byly odstraněny překážky stojící v cestě modernímu průmyslu a civilní transformaci. Do druhé poloviny 40. let 19. století Maďarsko výrazně dohnalo moderní Evropu.

Bylo velmi důležité, aby se šlechta v tom všem ujala role iniciátorů – v čele s Istvánem Széchenyim. Další vynikající postavou reformní éry byl Lajos Kossuth, který měl vážné spory se Széchenyim, ale jejich cíl byl stejný: modernizace Maďarska a vytvoření buržoazní třídy prostřednictvím reforem.

Jídlo z éry reformy

Změny během reformace se dotkly i gastronomie a stravovacích návyků. Hodně nám o tom napovídají i dobové zdroje (kuchařky, poznámky, jídelní lístky restaurací). Z těchto zdrojů se můžeme dozvědět, co a jak v té době maďarský lid jedl.

Co jedli naši národní velikáni?

V dílech Móra Jókaie můžete najít mnoho gastronomických odkazů. Podle některých za to může i jeho manželka Róza Laborfalvi, která měla na spisovatelovy stravovací návyky velký vliv. Díky němu si například Jókai zamiloval zvěřinu a zvěřinu obalenou v vinných listech, která se jedla se slaninou, klobásou, uzeným masem a koprovo-tvarohovým koláčem. (Toto jídlo zní chutně i dnes, možná by stálo za to vyzkoušet, pokud máte rádi tento druh jídla!)

Bývalý spolužák Sándora Petőfiho poznamenal, že byl velkým fanouškem grilované cibule. Jiné zdroje prozrazují, že básník si velmi oblíbil i gulášovou polévku a tvarohové klouzky – možná není náhoda, že tato jídla obstála a jsou u nás stále oblíbenými jídly.

Mihály Vörösmarty si pochutnal na hovězí pečínce a plněném zelí, Széchenyi zase na cibuli a fazolovém salátu. (Opět některá jídla, která ještě dnes rádi vidíme na stole.)

Chléb a maso

Chléb, který většina pekla doma, byl základní potravinou reformní éry. (I to se dnes stává velmi populární díky profesionálním nástrojům, které to umožňují.) Ve městech již pracovali pekaři, ale ve většině domácností služebnictvo a na vesnicích ještě častěji hospodyně pekly chleba samy. obyvatelé domu. Zatímco ale chléb byl pro chudší lidi jednou z nejdůležitějších potravin, ti lépe situovaní ho jedli jen jako doplněk k jiným jídlům.

Množství konzumovaného masa bylo také rozdílem ve stravovacích návycích bohatších a chudších vrstev. Chudí jedli maso jen výjimečně: při porážce prasat a o svátcích drůbež. Častěji se maso na stůl dávalo v upravenějším stylu.

V rolnických domácnostech se jedlo mnoho druhů polévek: chlebová, jáhlová, hrachová, fazolová, kmínová, mléčná - a také mnoho druhů zeleniny na vaření. A právě v této době se začala rozvíjet dynamika toho, kolik různých způsobů můžeme připravit brambory, která trvá dodnes.

Městské stravovací návyky v 19. století

Na hladové občany ve městech čekaly malé restaurace, malé kuchyně a prodejci klobás.

Jídelní lístek v restauracích tvořily různé pokrmy. Zatoulaným se nabízelo podmáslí nebo sardelové máslo, šunky, paštiky, různé ryby, rybí polévka, ale i hovězí a vepřová pečeně s různými teplými omáčkami a zeleninou.

Specialitou kuchyní bylo čerstvě pečené maso a prodavači klobás prodávali horkou klobásu z hrnce naplněného horkou vodou.

Jídlo bohaté třídy

K pohodě urozených pánů přispívalo i to, že jedli rozmanitá jídla, častěji než ostatní. V té době se také rozšířila svačina, která se většinou skládala ze studených pečeně, ovoce, pěnové kávy, koláčů a pečiva.

Na pánský stůl se každý den podávalo nejrůznější maso a po obědech a večeřích vždy následoval dezert. Měli širokou škálu dortů, dortů, krémů, pěn a zmrzlin a mnoho knih receptů uchovává vzpomínku na sladkosti z této doby.

Ale bohatý přísun jídla s sebou nepřinesl kulturu stravování. Většině pánů příbory podle popisů jen překážely. Jedli nenasytně, jak jen mohli, a káva, doutníky a likéry po jídle se často měnily v opilecké radovánky.

Co pili v době reformy?

Co se týče požívání alkoholu, neměli se ani měšťané a rolníci čeho bát. Články v novinách popisovaly úžasné množství destilátů, které lidé konzumovali. V ulicích Pešti jste často mohli vidět opilé hlučné teenagery a tuláky.

Dnešním okem se to může zdát trochu zvláštní, ale na mnoha místech pili vodu z řek, v Pešti bylo pití vody z Dunaje zavedenou a oblíbenou formou uhašení žízně. Kde nebyla řeka, pili nasbíranou dešťovou vodu nebo kopali studny.

Možná se však nelze divit, že pitná voda kvůli výše uvedenému často způsobovala nemoci. To sloužilo jako záminka pro lidi, aby místo toho pili pivo a víno.

Je zajímavé, že pití kávy nebylo jen zvykem zámožných. Od selských rodin po šlechtice všichni pili kávu. Jediný rozdíl byl v počtu za den a v kvalitě. Zatímco chudí často vařili kávu z kávové sedliny, jinde se káva připravovala na kvalitních kávovarech.

Reformní jídlo znamená něco jiného: není to stejné jako jídlo během reformní éry!

Někdy to způsobuje nedorozumění, proto je dobré si ujasnit, že reformní jídlo není totéž, co nazýváme reformním jídlem!

Pokrmem reformní éry je souhrn dosud prezentovaných stravovacích návyků, které charakterizovaly první polovinu 19. století.

Reformní stravování (neboli reformní výživa) je naproti tomu název diety související s komplexní a mnohostrannou změnou postoje, jejímž cílem je mimo jiné navrátit zdraví.

Reformní dieta není jednoduchá dieta na hubnutí. Základem je, aby jídlo bylo vyrobeno z kvalitních surovin. Kde je to možné, vyhýbá se tukům a cukrům a v mnoha případech i masu. Velký důraz je kladen na (bio)zeleninu a ovoce a také suroviny, které vešly ve známost teprve nedávno: grahamová mouka, sója, pohanka, quinoa, bulgur, kuskus.

V případě reformovaného jídelníčku se od běžných metod liší i příprava pokrmů. Zahrnuje procesy jako vaření v páře nebo například smažení na pánvi wok.

Reformní dieta znamená i střídmost. Spíše než obžerství a velké hody doporučuje metodu „jíst často, ale vždy málo“.

Pokud se vám příspěvek líbil, sledujte nás na Facebooku, ať vám neunikne další zajímavý obsah!

A pokud máte chuť na nějaké to pečení nebo vaření a rádi byste si dali dohromady nějakou lahůdku z doby reformace, podívejte se do našeho internetového obchodu, kde najdete veškeré kuchyňské nářadí, které byste mohli potřebovat!